Jak zjistit původ a historii vašeho příjmení?

Přemýšleli jste někdy, co vaše příjmení znamená a jaký máte vy a vaše příjmení původ? Rozhodně nejste jediní a ani poslední. Předtím než si na tuto otázku odpovíte je potřeba vzít v potaz okolnosti vzniku konkrétně vašeho příjmení. Z hlediska historie můžeme začít tím, že samotná příjmení si lidé začali dávat zhruba od 14. století. Důvodem bylo rozlišení osob se stejným jménem žijících v jedné oblasti. Nejednalo se o příjmení dědičná, nýbrž se mohla měnit například během svatby, stěhování, při změně povolání nebo dle charakteristiky, na základě které příjmení vzniklo.

Příčina vzniku příjmení

Na internetu lze nalézt relativně hodně portálů vysvětlujících vznik příjmení. Tyto výklady čistě vysvětlují možné přenesení „slova“ v příjmení. Většina webových portálů, které naleznete vysvětlují „česká příjmení“ , však až do roku 1918 jsme byli součástí Rakouska-Uherska a právě za té doby došlo k velké migraci obyvatel. Původ aktuálního příjmení tedy nemusí mít vůbec český základ.

Tradiční dědičnost

Dědičnost příjmení v rodinách byla nařízena až patentem císaře Josefa II. v roce 1780, kdy povinné používání bylo zavedeno o 6 let později. Je naprosto jasné, že vaši předkové mohli mít příjmení úplně jiné, než nyní máte vy. Zjistit jaké příjmení měli vaši předkové nemusí být vůbec obtížné. V případě vypracování rodokmenu se snadno můžete dostat několik set let zpátky. Obecně faktorů, které mají za dočinění dnešní podobu vašeho příjmení, je hned několik.

Přepisy

Příjmení spadajícící do této skupiny se charakterizují fonetickou podobou s příjmením jiných. Obecně je za vznikem příjmení právě fonetická či grafická podoba. Velký vliv měla samozřejmě různá jazyková a písařská úroveň tehdejší administrativy. Zapisující příjmení napsal, tak jak jej slyšel či chápal a pravděpodobnost, že si zapisovaný zkontroloval své méno, je takřka nulová. Nyní se zajisté dbá na to, aby příjmení do matrika byla zapisována v autentické podobě, tedy i s použitím znáků, které neodpovídají „české“ abecedě.

Cizí původ

Příjmení, která nejsou českého původu. Tato skupina je nejkomplikovanější, může totiž obsahovat příjmení, jež:

• není české a nemá ani český ekvivalent, nemá tedy v češtině žádný význam. Příkladem takového příjmení může být třeba Kopp.
• nemá český původ, ale bylo počeštěno a nepřišlo o svůj fonetický přepis. Příkladem může být příjmení Fišer.
• nemá český původ, má však svůj český protějšek, ale významy jsou v každém jazyce jiné. Vhodným příkladem je příjmení Gala.

Počeštění

K počeštění (neboli degermanizaci) příjmení docházelo především kolem roku 1840 a následně po 2. světové válce. Docházelo tak ke změně německého příjmení za český ekvivalent. Pěkným příkladem je Vojtěch Náprstek, rozený Adalbert Fingerhut.

Změna příjmení z nějčastěji německého tvaru na český byla běžná během Národního obrození. Příkladem může být Josef Kajetán Tyl, jehož otcem byl František Till. Své jméno změnil nejprve v roce 1825 na Týl a poté roku 1838 na Tyl.

Před interpretací původu vašeho příjmení je nejlepší začít vypracováním rodokmenu. Následně až na základě zjištěných informací o původu vašich předků je možné přesněji určit původ vašeho příjmení.

Mohl by vás také zajímat článek, jak na hledání předků na internetu.