Eidetická paměť: funguje Váš mozek jako foťák?
Eidetická paměť: funguje Váš mozek jako foťák?

Eidetická paměť spíše známá jako fotografická vychází z řeckého slova eidos – είδος, které lze volně přeložit slovesem dívat se nebo podstatným jménem podoba. Z pojmu eidetická paměť vychází také pojem eidetismus, což je schopnost člověka vytvořit si velmi živě obraz něčeho, co viděl nebo slyšel.

Jde o zvláštní druh vnímání, kdy je jedinec schopen zapamatovat si vše, co si prohlédl nebo co zažil, a stačí mu na to velmi krátká doba. Toto vše si následně dokáže kdykoliv bez problému vybavit do nejmenších detailů a podrobností. Někteří lidé mají schopnost takzvané krátkodobé fotografické paměti, kdy si věci pamatují například do 15 minut.

Lidé s touto schopností se nazývají eidetikové.

Kdo poprvé eidetickou paměť popsal?

První zmínky, a to již okolo roku 1907, o eidetické paměti popsal srbský vědec Viktor Urbančič.

Poté až v roce 1920 psycholog Erich Rudolf Jaensch v Německu, který spolu se svými studenty prováděl základní výzkum eidetismu.

Eidetická paměť bývá často doprovázena autismem či aspergrovým syndromem. Je tak vnímána spíše jako porucha, než dar. To zejména proto, že si jedinec pamatuje opravdu vše, co potřebuje i nepotřebuje, a to včetně veškerých špatných zážitků a zkušeností. Lidé s eidetickou pamětí mohou také trpět snáze syndromem vyhoření.

Zajímavé je, že existuje jen velmi málo skutečně doložených případů eidetické paměti. Ve skutečnosti se jedná pouze o 2 až 10 procent dětí ve věku 6-12 let. U dospělých jedinců nejsou případy doloženy vůbec. Jsou zde proto pochybnosti, zda tento jev skutečně existuje. Někteří vědci z oblasti kognitivní psychologie označují eidetickou paměť spíše za mýtus.

Pro lidstvo je eidetická paměť ale lákavým fenoménem, kdy si lidé pamatují vše, co dříve viděli. Mnoho lidí si tuto schopnost představuje například při učení na zkoušky nebo testy.

Dá se eidetická paměť natrénovat?

Mnozí z Vás teď budou nejspíš zklamaní, ale eidetická paměť se natrénovat nedá. Je všeobecně známo, že paměť jako taková se cvičit a trénovat dá a že s každým tréninkem se paměť zlepšuje a zlepšuje, zároveň se tak dá předcházet mnoha civilizačním chorobám. To ale jen v mantinelech svých schopností.

Fotografická paměť je tedy spíše mýtus než doložená vlastnost, která se vzácně objevuje v populaci.

Jak tedy trénovat mozek? Stačí Vám deset minut denně, pomůžeme Vám přestat prokrastinovat.

Z výše uvedeného však vyplývá, že není důvod litovat, že nevládneme eidetickou pamětí. Raději postupně zapomeňme, co jsme se časem naučili, než abychom byli vlastní myslí donuceni zapamatovat si ty nejhorší zážitky a vzpomínky do každičkého detailu a neměli možnost se toho nikdy zbavit.

Zapomínání je totiž důležitou biologickou vlastností, která je důležitá k přežití. Člověk si zapamatuje to nejdůležitější a ostatní věci zapomíná. Tak se následně nemusí přehrabovat v miliónech vzpomínek a záznamů.

Mohlo by Vás také zajímat, jak si udržet spokojenou mysl.

Co říkáte na tento článek?

Pobavilo
0
Užitečné
0
Super
0
Nic moc
0
Trapas
0
Jana Mandulová
Vrhám se do všeho nového po hlavě a často měním preference. Baví mě sci-fi, jóga, seriály na Netflixu, kavárny, knížky, vaření - zkoušení nových receptů a mnoho dalšího.

    Mohlo by se vám také líbit

    1 Komentáře

    1. […] Pokud Vás článek zaujal, tak si přečtěte také o podmínkách pro získání hypotéky a o fotografické paměti. […]

    Chci k tomu něco říci

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Více:Tělo