Víte, že i dýchání může být věda?
Správný stereotyp dechu a jeho důležitost
Víte, že se denně nadechneme a vydechneme při průměrné tepové frekvenci 15 dechů za minutu asi 21 600 krát? Už je vám tedy jasnější to, proč je dechu přikládán tak velký význam, a to nejen při sportu či jiné fyzické námaze, ale i v každodenním životě?
Že může řada nemocí či různé fyzické či psychické nepohodlí také souviset s nesprávným dechem či přímo poukazovat na konkrétní typ funkčních poruch pohybového aparátu? Určitě se mnozí z vás již setkali například s bolestí na hrudi, pícháním pod žebry nebo s bolestí v bedrech. A mnozí následně navštívili i řadu specializovaných pracovišť, kde jim bylo sděleno, že je zdánlivá zástava srdce vyloučena a jsou vlastně „zdraví jedinci.“
S pojmem správný stereotyp dechu, dechová vlna nebo s otázkou „jak se správně dýchá“ se již setkal každý.
Teorii většinou umíme, k nádechu je potřeba využít hlavní nádechový sval, kterým je bránice a správně ho zapojit ve spolupráci s ostatními vdechovými svaly vzhledem ke stupni fyzické námahy. Pro výdech platí fakt, že je to děj za běžných okolností téměř pasivní, nemusíme se tedy příliš namáhat, abychom vydechli. (přidat obrázek nebo odkaz na nějaký odborný článek/video). V praktickém provedení pak většinou díky různým zkrácením, stažením či oslabením jednotlivých svalů nedokážeme takový ideální dechový stereotyp zrealizovat.
Proč téměř sprintovat v kanceláři, když jen dýchám?
Zkuste teď na chvíli zastavit v aktuální poloze, kterou zaujímáte a pozorovat, jak dýcháte. Zvedáte ramena, točíte je dopředu, máte krční svaly v křeči, máte předsunutou hlavu nebo kulatíte hrudník? Pokud na vás sedí něco ze zmíněných pohybů, zřejmě v tomhle případě nevyužíváte zcela nejlépe dokonale vymyšlenou souhru svalů, které jsou součástí správného dechu.
Naopak! Možná právě používáte svaly, které potřebují vrcholoví sprinteři při závěrečných metrech svého závodu, neboť jim dochází síly a do vítězství dají všechny rezervy, kterými jejich tělo disponuje (přidat obrázek sprinterů a porovnat se sedem v kanceláři). Tohle může být také vysvětlením větší únavy během dne, bolestí krční páteře a hlavy, tlakem ve spáncích nebo rozluštěním výše zmíněného píchání u lopatek, žeber či v bedrech. Je zcela neekonomické nechat tělo 8 hod denně v kanceláři sprintovat, i trénovaný jedinec by odpadl.
Zkuste na posílení různá dechová cvičení a posilte svůj dech.
Jednoduché rady a tipy, co s tím
aneb půlhodina denně na cvičení není potřeba.
Začněte u sebe a to hned! Výmluvy, že nemáte čas na cvičení a nebo se nedokážete přimět večer k půl hodině jógy nejsou omluvou, jde totiž o celodenní proces, neboť dýchat zkrátka musíte! A kolikrát denně to uděláte správně, tedy ekonomicky a šetrně pro tělo, tolikrát vám to vaše tělo vrátí nazpět. Třeba jen v podobě veselejší nálady při běžném pracovním dnu, nebo v podobě života bez bolestí či dokonce bez jícnového refluxu či výhřezu plotének.
Začněte třeba 3x denně myšlenkou na to, jak sedíte, stojíte či zvedáte břemeno. Pokud to není ideální, narovnejte se, co nejlépe dokážete a dýchejte přirozeně a volně. Příště přidejte vědomé nadechnutí do „ignorovaných“ oblastí vašeho těla a popříště to spojte s jinou nevyhnutelnou aktivitou, jako je například psaní na klávesnici.
Pokud vám nepomohla ani změna polohy a dech je stále neposlušný, potom je mým doporučením návštěva rehabilitačního lékaře, fyzioterapeuta, pohybového terapeuta či kvalifikovaného trenéra, který ať už cvikem nebo manuálním kontaktem pomůže v začátcích a povolí či naučí vás zapojit vhodné svaly a pomůže vám odhalit vaše konkrétní problémy, díky kterým třeba hned nejde správně dýchat, neboť tento neideální dech provází vaše dny již delší časový úsek. Vše je ale řešitelné a přeci stojí za to udělat alespoň 5 000 dechů denně správně, než tuto mocnou sílu dechu nevyužít vůbec.
Co říkáte na tento článek?
