Fotografování má spoustu různých pravidel a to jak pravidla technického rázu, tak pravidla související s kompozicí fotografie. Kompozice je soubor všemožných pravidel a doporučení jak docílit hezkých fotografií. Technická pravidla teď nechme stranou a pojďme se vrhnout na jednu z částí pravidel kompozice a to konkrétně na skladebné principy fotografie. Na základě znalostí a správného použití těchto principů můžeme dosáhnout hezčích a zajímavějších fotografií.

Základy fotografické kompozice: Skladebné principy

Skladebné principy se objevují ve fotografii, ale také v jiných uměleckých oborech. Hlavní účel skladebných principů je vhodně uspořádat všechny prvky v ploše fotografického obrazu. Prvkem je myšlený jakýkoli objekt, který se ve fotografickém obraze nachází. Může se jednak například o strom, avšak prvek může být třeba i stín. Mezi tyto principy patří:

  • princip role
  • princip rytmu
  • princip kontrastu

Princip role

Princip role je nejdůležitější ze skladebných principů. Od tohoto principu se vše ve fotografii dále odvíjí a mimo jiné dbá tento princip na to, aby měl každý prvek v obraze svou roli. Také bychom měli umět vždy odůvodnit, proč se daný prvek ve fotografii nachází a jaký v ní má účel.

S principem role souvisí dělení prvků na hlavní, vedlejší a rušivý. Hlavní prvek bývá často jeden, ale množství více hlavních prvků není vyloučeno. Hlavním prvkem může být například postava, kterou chceme vyfotografovat.

Vedlejší prvek rozšiřuje prvek hlavní a v souvislosti s ním je na fotografii přínosem. U našeho příkladu s postavou, by vedlejší prvek mohl být například šátek.

Rušivý prvek je prvek takový, který by ve fotografii neměl být a nachází se v ní vlastně omylem. Jeho přítomnost ruší celkový dojem fotografie. Rušivým prvkem může být například další postava v pozadí, která na fotografii být neměla a do fotografie nehezky zasahuje. Rušivému prvku se na rozdíl od prvních dvou snažíme vyvarovat.

Princip rytmu

U principu rytmu ve fotografii jde o opakování stejných nebo podobných prvků v obraze. Může se jednat buď o rytmus prvků, nebo také o rytmus tónu či barvy. Aby rytmus mohl vzniknout, musí být mezi prvky určitý odstup. S odstupem souvisí členění rytmu na pravidelný a nepravidelný. Příkladem principu rytmu může být například fotografie tyček v plotu nebo kolejí.

Pravidelný rytmus vzniká ve chvíli, kdy jsou odstupy stejné a nepravidelný rytmus když odstupy stejné nejsou. Rytmus také můžeme porušit. Takový rytmus vzniká tak, že v jinak rytmické fotografii bude doplněn nebo ubrán další prvek. Jako příklad můžeme uvést například chybějící tyčku u plotu, která přeruší jinak pravidelný rytmus.

Všechny typy principu rytmu jak pravidelný, nepravidelný i porušený jsou však správně, pokud to tak zamýšlíme.

Princip kontrastu

Princip kontrastu ve fotografii funguje zejména mezi dvěma a více prvky. Důležité je to, jak na sebe tyto prvky působí mezi sebou. Kontrast souvisí zejména s barvami, takže se uplatňuje hlavně v barevné fotografii. U barevného kontrastu rozlišujeme hned několik typů.

Jedním z nejvíce používaných kontrastů je kontrast mezi barvou základní a barvou doplňkovou. Tyto barvy jsou vyznačeny v Ittenově barevném kruhu, který je velkým pomocníkem pro barevnou fotografii. Jde vlastně o správnou kombinaci barev vůči sobě navzájem.

Mezi další kontrast patří kontrast pestrosti, který vzniká mezi barvami pestrými a nepestrými. Dále můžeme uvést kontrast sytosti. U tohoto kontrastu je důležitý vztah mezi prvky syté barvy (sytě modrý odstín) a jejího pastelového odstínu (bledě modrá) na fotografii.

Ačkoli je barevný kontrast nejdůležitější, kromě něj se mezi principy kontrastu řadí také například kontrast rozměrový, tvarový nebo kontrast ostrosti. U rozměrového kontrastu nám záleží na kontrastu šířky či výšky vůči dalšímu prvku v obraze, například široký versus tenký.

Příkladem tvarového kontrastu může být kontrast kruhu a čtverce na fotografii a jejich vzájemné působení. U kontrastu ostrosti záleží na tom, jak jsou předměty vůči sobě ostré či neostré.