BydleníJak na ...Návod

Jak pěstovat zeleninu ze semen?

Mít vlastní zeleninu je váš sen? Není těžké si jej splnit, a to ani od semínka. Balkon, zahrada, vše se počítá. Jak pěstovat zeleninu?

Nákup semen

Rozmyslete si, co chcete pěstovat. V supermarketu, hobby marketech či podobných obchodech si kupte osivo. Vybírejte podle doby výsevu a stanoviště pro pěstování. Pořiďte si odrůdy kompatibilní s tím, kde a kdy je chcete pěstovat.

Předpěstování v truhlíku, pařeništi

Výsev probíhá tak, že si do truhlíku či pařeniště dáte zem a semena tam rozptýlíte. Na obale, v nichž se osivo prodává, máte vyobrazené, jaké mají být rozestupy mezi jednotlivými semeny a kterými požadavky se musíte řídit.

Po výsevu semena jemně zakryjte tenkou vrstvou půdy, nadýchanou díky substrátu. Poté velmi opatrně zavlažte, nejlépe postřikem z rozprašovače. Semena v žádném případě nesmíte ulít. Truhlík postavte za okno, kde k němu bude mít přístup sluneční svit a teplo. Pravidelně zastřikujte, ale pozor na přemokření.

Pokud v místnosti větráte, musíte být obezřetní kvůli mrazu. Než otevřete okno, přendejte nádoby se zasetými semeny na dobu větrání do jiné místnosti, kde zárodkům rostlin nebude zima.

Pařeniště je jakási „ohrádka“ ze dřeva, do níž zasejete zeleninu a přikryjete ji sklem. Tuto bednu lze použít zjara, když ještě nemůžete vysévat na volný záhon kvůli chladu. Je to alternativa pro skleník či fóliovník, pokud ani jedno z toho nemáte.

Hrnkování

Po pár týdnech vám vyklíčí první rostlinky. Budete je zalévat ještě nějakou dobu, dokud nenabydou do takové síly, že je můžete přesadit. Pokud máte k dispozici jen pokoj, poslouží vám malé květináčky, do nichž po jednom kusu zeleninku pěchujete. Super jsou také sadbovače. Rozsazovat můžete i do kelímků od jogurtů, do jejichž dna jen stačí nožem vyříznout dírky pro dobré větrání.

Skleník

Po dalším vývinu rostlin je znovu přesadíte, tentokrát do větších nádobek. Potom už výpěstek můžete přemístit na stálé stanoviště (skleník, záhon, fóliovník). Půda musí být dobře vyhnojená.

Balkón

Zeleninu lze pěstovat i na balkóně, a to v pytlích, velkých PET lahvích řádně seříznutých, květnících a tak dále.

Balkón a parapet jsou super nejen pro ty, kteří nemají vlastní zahrádku, ale zkrátka pro všechny. Co je jednoduššího, než v případě potřeby dojít k oknu a nařezat si nějakou tu bylinku?

Majoránka

Pěstovat na balóně můžete například jednoletou majoránku, milující dostatek světla a přiměřenou zálivku. Osivo vkládejte do půdy velmi mělce.

Majoránka – pěstování
Majoránka – pěstování

Venkovní záhon

Příprava záhonu pro růst rostlin je jednoduchá. Nejprve vše důkladně zryjte. Až tam budete vysazovat vámi předpěstované rostliny nebo vysévat osivo, musí to již být připravené, což znamená, že půda je odplevelená, zrytá a pohnojená.

Nejlépe se osvědčil koňský hnůj. Stačí ovšem králičí, slepičí a podobně snadněji dostupný. Platí, že byste stejné rostliny neměli pěstovat na totožném místě, ale obměňovat je. Země se totiž vyčerpá. Všimněte si, že zemědělci venku na polích také nevysévají stále to samé na stejná stanoviště.

Sadbovače, květináče, kelímky

Když rostlinky vyklíčí, živte je ještě několik dní v téže nádobě. Poté, co však nabydou a zmohutní, můžete je, jak už bylo řečeno, rozsadit do kelímků od jogurtů, v jejichž dně vyříznete dírky, nebo do květináčků. Posloužit mohou i sadbovače, jak vidíte na obrázku.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny v sadbovači

Pěstovat zeleninu můžete i doma za oknem

Nemáte-li zahradu ani balkón, nezoufejte. I v truhlíku za oknem můžete pěstovat zeleninu podle vlastního uvážení. Nebo alespoň bylinky. Meduňkový čaj je vitamínová delikatesa, to jen namátkou.

Meduňka

Meduňku vysévejte v květnu. Semeno vyklíčí za měsíc. Sklízejte ji po celý rok. Tato vytrvalá bylina je velmi nenáročná a vydrží několik let. Dejte ji do květináče nebo truhlíku na parapet. Má ráda teplo a světlo, avšak ne příliš velké.

Meduňka – pěstování
Meduňka – pěstování

Pažitka

Za oknem či na balkóně začněte například pažitkou. Zasijte osivo, ale pozor na slunce – nesmí ho být přemíra, jinak jeho svit rostlinu spálí. Totéž platí s vodou. Zalévejte raději častěji, avšak v menších dávkách. Čas od času nechte pažitku vyschnout – je to cibulovina, a tak se jí nic nestane.

Množení probíhá tak, že odtrhnete trs. „Šnitlík“ vydrží venku i přes zimu, ale můžete ho dát v přenosné nádobě dovnitř.

Pažitka – pěstování
Pažitka – pěstování

Listová zelenina

Všechny druhy salátů, ale také špenát nebo polníček, to je listová zelenina. Vyznačuje se krátkou vegetační dobou. Důkladná zálivka jí dodá ty správné živiny.

Listovou zeleninu vysévejte rovnou do pařeniště, na venkovní záhon, do skleníku či fóliovníku. Nešetřte zálivkou.

Salát

Země musí být pohnojena kompostem. Výsev provádějte mělce do řádků či po špetkách ve sponu 25×25 nebo 30×30 cm. Když rostlinky vyklíčí, jednoťte. Salát nesmíte ulít, spíše jen tak opatrně mokřete, aby měl ke kořenům přístup vzduch. Vegetační doba je 10–11 týdnů.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Během růstu samozřejmě provádějte důležité úkony, jako vytrhávání plevele či zalévání. Salát vyroste všude, není náročný na speciální stanoviště. Hlávkový, římský nebo ledový – je více druhů.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Košťálová zelenina

Typickým znakem pro tento druh zeleniny je charakteristický košťál. Brokolice, květák, kedluben, kapusta nebo zelí – to vše je košťálová zelenina .

Květák

Tuto výbornou bílou plodinu vysévejte od února do začátku června. Zalévejte vždy do kořenů, nikoli na listy, které byste spálili. Pozor na přemokření. Vysazujte od dubna do začátku července do sponu 40×50 cm.

Zelí

Zelí vysévejte koncem března. Pokud zvolíte hromadný výsev do truhlíku, musíte vzešlé rostlinky poté přepíchat do jednotlivých nádobek. Jestliže jim chceme věnovat větší péči, můžete použít rovnou sadbovače, na jejichž dno dáte hnojivo, abyste nemuseli přihnojovat. Hloubka výsevu se odvíjí od velikosti osiva – nesmí být příliš velká. V sadbovači můžeme semena trochu uhladit, aby v zemi držela.

Ve druhé polovině dubna lze osivo zelí vysévat přímo na venkovní záhon. Používejte substrát nebo rašelinu.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Cibulová zelenina

Česnek, pór, cibule. Zelenina, která vás rozpláče. Jak ji pěstovat? Není to tak těžké, jak by se mohlo zdát! Pojďme na to.

Cibule

Cibuli vysejte od března do začátku května přímo na stanoviště, a to do hloubky 2–4 cm, aby semena nevyschla.

Pórek

Předpěstování se koná již během zimy. Výsev na přímý záhon proveďte od dubna do května půl centimetru pod zem. Po 2–3 týdnech klíčení při teplotě cca 15–20 °C pórek vzejde. Stačí slunné stanoviště a substrát.

Kořenová zelenina

Mrkev, celer, petržel, pastinák (jemnější a sladší než petržel), to je kořenová zelenina. Kromě celeru se nic z toho nepředpěstovává, tj. vysévá se rovnou tam, kde bude rostlina po celou vegetační dobu.

Celer

Celer vysejte v únoru až březnu. Když má 3–5 lístků, přepíchněte je do jednotlivých kelímků. Ven tyto rostliny přesazujte až po zmrzlých mužích.

Mrkev

U mrkve zase nesmíte vysévat moc hustě, protože by výpěstky neměly prostor pro růst, ale pomohli byste chorobám. Osvědčil se tento postup: semena promíchejte s pískem a až poté vysévejte. Zabráníte tím tomu, aby na sobě rostliny byly namačkány. Místo výsevu si označte. Můžete také vysít tzv. značkovací plodiny, tj. zeleninu, která rychle vyroste, abyste věděli, kde mrkev máte. Salát, špenát či ředkvička patří ohledně této funkce mezi ty nejznámější. Mrkev poté ještě vyjednotíme, to znamená, že tenké kusy odstraníme. Více ve videu:

Petržel

Nyní se podívejte názorně na péči o další rostlinu. Jak pěstovat petržel ze semen, shrnuje toto 3minutové video:

Ředkvička

Ředkvička je rychle rostoucí rostlina. Za 14 dní ji sklidíte. Aby rychle vzešla, musíte ji hodně zalévat. Vyvíjí se celých 30–40 dní. Ve skleníku či pařeništi prováějte výsev již v únoru, do volné půdy až v dubnu. Spon při rozptylování semen je 10×10 cm, při vysazování 15×20 cm. Více se dozvíte v tomto videu:

Plodová zelenina

Mezi plodovou zeleninu řadíme rajčata, okurky, papriky, ale také patizóny, lilek (balklažán). Potřebují hodně vody. Vyznačují se tím, že milují velké množství světla a tepla a také podpěru. Svazujeme je ke kůlu a rajčata také zaštipujeme. Chceme, aby měla silné výhony, a tam, kde to nemá smysl, zakracujeme zahradnickými nůžkami.

Rajčata

Rajčata mohou být tyčková, keříčková nebo cherry. Jak už bylo řečeno, musíte je přivázat k bidlu či plotu. A zaštipovat. Rajčátka můžete úplně v klidu vypěstovat ve velkém květináči, takže pokud máte plný dům psů a slepic a nechcete mít zeleninku podupánu a vyhrabánu, dejte květináč někam ke zdi do kouta, a bude chráněná.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Výsev provádějte koncem února do skleníku či fóliovníku nebo začátkem března do substrátu na záhon. Za 1–2 týdny přepíchněte jednotlivé sazeničky do sadbovačů, kelímků od jogurtu či malých květináčů.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Okurky

Je libo salátovky alias hadovky, nebo třeba malé nakladačky? Okurky můžete stejně jako rajčata vypěstovat celé v květníku či přeříznuté velké pětilitrové PET lahvi, naplnit ji zemí a rostliny do ní zasázet.

Pěstování zeleniny
Pěstování zeleniny

Papriky

Papriky potřebují opravdu hodně tepla, proto se venku na záhoně u nás nepěstují. Vhodným stanovištěm je skleník či fóliovník.

Jakou zeleninu pěstovat vedle sebe?

Podívejte se na článek o tom, co pěstovat s čím a co naopak ne. Může vám to pomoct zorientovat se při vlastním pěstování, abyste třeba neudělali chybu, ale naopak dostali ze své práce maximum a zvítězili nad škůdci.

Hnojivo z chleba

Jak efektivně hnojit? I chléb je dobré hnojivo! Roztok z něho vyrobený používejte vždy do teplé půdy, takže jedině ve skleníku či pařeništi. Dělá se takto:

Litr povařené vody nalijete do zavařovací sklenice a přidáte do ní krutony – chléb nakrájený na kostičky. Uzavřenou sklenici uskladníte v chladničce celý den. Následně roztok přecedíte. V lednici se dá skladovat až pět dní.

Vychytávky proti škůdcům

Co proti slimákům? Dejte na kraj záhonu misku s pivem. Plžové se v ní utopí.

Proti muškám a další havěti se vyplatí udělat si zálivku z kopřiv. Natrhejte si žahavky a dejte je na několik dní do kýble či sudu s vodou, aby zkvasily. Občas touto zálivkou polévejte rostliny, které jsou obléhány mšicemi a podobným protivným hmyzem.

Zasaďte vedle nich silně čpící rostliny (česnek, afrikány, levandule, kopr, pažitku a tak dále), které odradí jakéhokoli vetřelce od jeho nezbedných choutek na vašich záhonech.

Rostliny, které si ještě můžete vypěstovat

Ukázala jsem vám, jak pěstovat biozeleninu – bez chemie, s maximem živin. Teď už je jen na vás, jak s tím naložíte. Nevím, jak vy, ale já to vidím na návštěvu supermarketu. Koupím si semena rajčat a okurek. K tomu přiložím osivo pro vypěstování bylinek za oknem a budu se opět těšit ze svého pěstitelského umění.

Co říkáte na tento článek?

Pobavilo
0
Užitečné
0
Super
0
Nic moc
0
Trapas
0
Petra Sýkorová
Jsem redaktorkou skautského časopisu Roverský kmen. Ve volném čase píši básně, povídky a knihu. Také ráda čtu a chodím do přírody. Vystudovala jsem maturitní obor podnikání.

    Chci k tomu něco říci

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

    Více:Bydlení