Pečená kachna se zelím a domácím knedlíkem, kuřecí řízek s bramborou kaší. V těsném závěsu káva a něco sladkého na zub. A to i za cenu přejídání. Jednou za čas se to přece neblázní. Skvělý desert od babičky v podobě lahodného dortíku nebo nadýchané domácí buchty by neochutnal málokdo. A pocit nafouklého těžkého žaludku spraví sklenka vychlazeného piva, odpolední šlofík nebo nejlépe obojí.
Že se v tom poznáváte? Buďte v klidu, nejste sami. S podobnými myšlenkami usedá k nedělnímu obědům spousty lidí. Jednou za čas se nic neděje. Ale pokud se „sváteční přejídání“ stane pravidlem, nepoděkuje nám ani žaludek ani naše štíhlá linie. A co hůř, můžeme si do budoucna zadělat na zdravotní průšvih v podobě poruchy příjmu potravy. Jak poznat, kdy mám problém a jde mi o zdraví? Abychom se v dané problematice mohli lépe zorientovat, pojďme si ujasnit pojmy, na které v souvislosti s jídlem a přejídáním můžeme narazit.
Záchvatovité přejídání
Jedna z nejhorších věcí, ve které mohou vyústit noční nájezdy na lednici. Záchvatovité přejídání je závažné onemocnění řadící se spolu s bulimií a anorexií do skupiny poruch příjmu potravy. Od bulimie se liší tím, že po konzumaci potravy nevyvoláváme zvracení. Psychické následky jsou ale dost podobné ne-li totožné.
Klasickým příznakem je ohromné množství jídla, které jsme schopni spořádat v krátkém čase. Nutkání se najíst – přejíst bývá silné. Neovládáme se. Ztrácíme soudnost. Spořádáme vše, co nám padne do ruky a doslova i do pusy. Nejsme schopni kontrolovat množství spořádaného jídla. Následují výčitky a pocit provinění. Začneme cvičit, držet nejrůznější diety. Vydržíme chvíli v nastaveném tempu. Záhy polevíme, opět se nacpeme k prasknutí a bludný kruh se roztáčí. Pocity viny doprovázející naše „selhání“ mohou prohloubit deprese a úzkosti.
Emoční přejídání
Emoční/stresové přejídání zahání negativní pocity. Hodí nás do klidu, zlepší náladu, pomůže vypnout a na nic nemyslet. Kuřák sáhne po cigaretě, alkoholik po sklence, emoční jedlík po kusu žvance. Pokud se nepravidelně stravujeme a nedbáme na vyváženost a pestrost potravy a po náročné situaci se uklidňujeme čokoládovým dortíkem, bylo by dobré všímat si, kdy a proč po laskomině saháme., abychom s tím mohli něco dělat
Večerní přejídání
Zahráváme si i v případě i opulentního hodování ve večerních a nočních hodinách. Celý den v jednom kole, rodina, práce, různé pochůzky. Většina z nás během dne něco zobne, bohužel dostatečné a kvalitní stravě věnuje čas jen málokdo. Zato večer, u televize nebo u počítače, nás přepadne hlad a vyluxujeme lednici. Tělo nemá šanci strávit množství energie, kterou přijme a ukládá si zásoby tuku na horší časy. Nemluvě o tom, že při spánku organismus regeneruje. Což se neděje, pokud musí místo toho trávit potravu. V důsledku toho se ráno cítíme vyčerpaní a nevyspaní.
Jak se ho zbavit
Jakmile se přejídáme a chceme se nešvaru zbavit, musíme si v prvé řadě ujasnit co za tím stojí. Proč se přejídáme. Řešíme strach z odmítnutí kynutým koláčkem z nedaleké pekárny? Konejšíme svědomí čokoládou a nugátem? Následují výčitky a děje se tak v pravidelných intervalech? Pokud je doprovodným faktorem ještě deprese apod. je na místě zbystřit a situaci řešit.
U plně rozvinuté pomoci je nejlepší vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Velmi těžké záchvaty nemoci doprovází až dva záchvaty přejídání denně. Lehčí formu charakterizuje jeden až tři záchvaty týdně. Dle toho se odvíjí následná léčba. Řeší se většinou ambulantně, nicméně v těžších případech je nutná hospitalizace.
Ambulantní léčba zahrnuje převážně psychologickou pomoc – zaměření na změnu vztahu k vlastnímu tělu, úpravě a změně stravovacích návyků, zvýšení sebevědomí. Různé formy terapie-rodinné, párové atd. jsou též vítaným nástrojem ke zlepšení pacientova života. Předepisují se léky na snížení chuti k jídlu a zmírnění pocitů úzkosti a depresí.
Následky
Obezita, problémy se spánkem, syndrom dráždivého tračníku,, to je malý výčet následků choroby. Až polovina osob postižených záchvatovitým přejídáním je obézní. S obezitou jde ruku v ruce dýchavičnost, vysoký krevní tlak a cukrovka druhého typu.
Po vyléčení následuje až v polovině případů relaps. Do léčby tedy musíme zahrnout i prevenci. Vytvoření zdravých stravovacích návyků a pestrého, vyváženého jídelníčku jsou nezbytným předpokladem úspěchu. Kvalitní strava tělu pomůže ovládnout nekontrolovatelnou chuť po sladkém nebo plundrování lednice, když se ozve hlad v noci.
Většina z nás má zažité, že zdravá strava znamená automaticky jídlo, které nás svou chutí neoslovuje. Dobrou zprávou je, že v dnešní době existuje spousta zdravých receptů, které nám ukáží, jak připravit jídlo i zdravé mlsání chutně. Stačí jen trochu zapátrat v kuchařkách nebo na internetu.
Co říkáte na tento článek?
